No.3 D´Angelus 2023, Saint Emilion

Apelace: Saint Emilion Grand Cru A.O.C.

Podmanivý senzorický výraz Cuvée N°3 d´Angelus 2023 je představitelem tradice vín z kraje Saint Emilionu.

Jeho výrobní postup, řízený zkušenostmi a odbornými znalostmi vinařů z Château Angelus, je kompozice technické preciznosti a respektu k ovocnému charakteru vyzrálých hroznů. To dává zrod vínu s dominantou ovocného a sametového výrazu, které okouzlí každého milovníka vín, milujícího jejich eleganci a ovocný charakter.

Symbol  - na počátku byla modlitba:

Vinohrad viniční usedlosti Château Angélus se nachází v srdci přírodního amfiteátru, kterému dominují tři kostely městečka Saint Emilion. V tomto privilegovaném místě, kde se zvuk zintenzivňuje, bylo slyšet zvony, vyzývající k ranní, polední a večerní modlitbě. Hlasy zvonů určovaly průběh pracovních dní na vinohradech i v okolních vesnicích. Ženy a muži vždy, při jejich hlasu, na chvíli zastavili své pracovní povinnosti a pohroužili se do zbožného rozjímání.

 Zvonění a výzva ke třem denním modlitbám (l´angélus) má svůj původ v XV. Století: Papež Kalixt III, poté co armády Svaté říše Římské zvítězily nad otomany 21. Července 1456, nařídil ve znamení díků, že všechny zvony v křesťanství musí zvonit každý den ráno, v poledne a večer a vybízet k modlitbám. 

Dieu est mon Roy – Rodinná historie:

Na konci 18. Století se Jean de Boüard de Laforest – člen královské ochranky – usídlil v Saint Emilionu. Jeho dcera, Catherine Sophie de Boüard de Laforest, pojala za manžela v roce 1795 Charlese Souffraina de Lavrgne a manželé se usídlili na vinohradě v Mazerat, který byl manželovým vlastnictvím.

Začátkem XX. Století zdědil viniční usedlost Maurice de Boüard de Laforest a započal ji rozšiřovat. Hlavně k ní přiřadil, v roce 1920, tříhektarovou ohraničenou parcelu, nesoucí jméno ANGÉLUS. Celou usedlost Monsieur Maurice odkázal svým synům.

Jacques a Christian de Boüard de Laforest pokračovali v díle jejich otce a předešlých generací. Usedlost byla klasifikovaná v roce 1954.

Bratři rozšířili vinohrad, který dosáhl rozlohy 20ha v roce 1985. V té době Jacquesův syn Hubert stanul v čele usedlosti a v roce 1987 se k němu přidal jeho bratranec Jean-Bernard Grenié, švagr Christiana. Toho následuje jeho dcera Stéphanie de Boüard-Rivol v roce 2012 a v roce 2016 jeho synovec Thierry Grenié de Boüard.