Chevalier de Lascombes 2018, Margaux

Apelace: Margaux A.O.C.

Specifikace: Druhé víno z produkce viniční usedlosti Château Lascombes

Lehce namačkané, ručně sklizené hrozny macerují, před fermentací, po dobu deseti dnů na teplotě 8°C. Alkoholovou fermentaci provádějí endogenní kvasinky a celková doba macerace trvá 30 dní.

Víno je školeno po dobu 18 měsíců v brriques (20%-30% nových).

Od roku 2001, kdy začal vinařství řídi Dominique Befve, byla rozloha vinohradu rozšířena o 25ha. Současný majitel, zdravotní pojišťovna MASCF, je tak vlastníkem viniční sto osmnácti hektarové usedlosti, jedné z nejhezčích v kraji Médoc.

Vinohrad, rozčleněný na množství parcel v apelaci Margaux, které komponují půdy jílově vápencové, štěrkovité i s dominantou jílovitých štěrků. Na bázi výsledků pedologické studie bylo dosaženo dokonalé harmonie půdních skladeb s odrůdami a s jejich podložkami. Průměrný věk viničních keřů je 35 let.

Na vinohradě je prováděno „zelené vinobraní“ ručně, což zdokonaluje kvalitu zbývajících hroznů a zvyšuje i kvalitu vína.

Vinobraní jen dokonale vyzrálých a zdravých hroznů je rovněž prováděno ručně.

Přebrané a roztříděné hrozny jsou jemně namačkané a vychlazené pro maceraci za studena. Alkoholová fermentace probíhá na teplotě 28°C. Jablečně mléčná fermentace, na teplotě 21°C, je uskutečňována v dubových barriques, z 80% nových každým rokem.

Víno je školeno ve stejném typu barriques, rovněž z 80% každým rokem nových, po dobu 18-20 měsíců.

Před stočením do lahví je víno čeřeno vaječnými bílky.

Château Lascombes, 2e Cru Classé v roce 1855, se vyznačuje elegancí své struktury, něžnou sametovostí, která degustátora vždy okouzlí a komplexitou aromatické skladby.

Pozitivní lahvové vyzrávání vznešeného vína je velice dlouhé, 30-35 let a v dobrých skladovacích podmínkách i mnohem déle.

HISTORIE CHATEAU LASCOMBES : Lascombes představuje dvě epochy, dvě éry. Je příliš pozdě vychvalovat bohatou historii usedlosti, která byla kdysi výjimečná a poté poněkud upadla, anebo přílliž brzy připomínat neuvěřitelné úsilí, jehož je v současné době třeba, aby mohl tento klenot bordeauxského regionu opět po právu zazářit? Dnes můžeme s jistotou říci jen tolik, že Lascombes prochází rozsáhlou renovací, aby mohlo opět nabt svého bývalého čelného postavení.

Díky společnosti, že se Chateau Lascombes nachází na jednom z nejlepších pozemků apelace margaux, zradil se zde od doby, kdy v usedlosti začal v sedmnáctém století vyrábět víno pán z Lascombes, nespočet obdivuhodných ročníků. ,,O zdejších vínech se říká, že mají tak vynikající kvalitu, že mohou klidně soupeřit s víny z Chateau Margaux,'' píše se v jedné publikaci o obchodování s vínem z roku 1938. Není tedy nijak překvapující, že při klasifikaci vín v roce 1855 bylo Chateau Lascombes zařazeno do kategorie deuxiéme cru.

Budova chateau, jejíž průčelí dodnes zdobí etikety zdejších vín, byla postavena o dvanáct let později podle pokynů bordeauxského právníka Chaixe d´Est Angeho. Lascombes se během let dařilo udržet si místo mezi předními médockými usedlostmi. Toto postavení a skvělá pověst přilákaly zájem Alexise Lichina, uznávaného autora publikací o víně a obchodníka s vínem. Tomuto velkému člověku netrvalo dlouho, než přesvědčil řadu svých bohatých amerických přátel včetně Davida Rockefellera, aby spolu s ním vložili své investice do Chateau Lascombes.

Finanční injekce zdejšímu vinařství nesmírně prospěla a skvělé víno Lascombes ožilo. Záhy se ve Spojených státech vyšvihlo na nejvyšší příčky oblíbenosti. V padesátých letech miulého století tam jeho pověst dosáhla vrcholu a v šedesátých letech dokázala samu sebe ještě překonat. S novým majitelem, britským pivovarem Brass Charrington, však začal v roce 1971 úpadek. Britští vlastníci měli totiž jisté problémy s pochopením křehké podstaty výroby vína. Lascombes postupně podlehl osudnému kultu velkých výnosů, což se během následujících let projevilo nevyhnutelným poklesem kvality.

Roku 1986 byla uvedena do provozu impozantní kvasírna vín s třiceti kvasnými káděmi s regulací teploty, která se svým způsobem stala vinařskou turistickou atrakcí. To však nestačilo. V roce 2001 zakoupil tuto Šípkovou Růženku americký investiční fond Colony Capital a okamžitě začal s rozsáhlými renovačními pracemi na vinicích i ve vinařství. Veškeré vinice o rozloze 84 hektarů byly zcela rekultivovány a na usedlosti vyrostly během několika málo měsíců ze země ultramoderní budovy, jež jsou bezpochyby nejúžasnější v celé oblasti Bordeaux.

Příliv nové energie znamenal i příchod enologa Michela Rollanda, jenž informoval tisk : ,,Nemám v úmyslu vzdát se vlastností, které jsou pro vína z Margaux typické. Já totiž chci vyrábět Margaux, a to skutečně vynikající Margaux.'' Prostředky k tomu jsou, navíc téměř neomezené, výsledky se však dostavují velmi pomalu. Je třeba trpělivosti. Nikdo nepopírá, že ona trpělivost je jednou z hlavních předností nového týmu, nemluvě o pečlivosti a novátorskému duchu.

Díky prezidentu Sébastienu Bazinovi, generálnímu řediteli Dominique Befveovi a koordinátorce kvality Delphine Barbouxové, jež podněcovala tradice sahající přinejmenším tři sta let do minulosti, ale také pozoruhodné pokroky, kterých v poslední době díky značným investicím dosáhli, získala jejich roční produkce 250 000 láhví opět svoje oprávněné místo v apelaci. Experti to uznávají a nejinak je tomu i s odborným tiskem, který již od roku 2001 vítá návrat Chateau Lascombes na špičku silných charakteristických a skvělých vín z Margaux.