Víno a sklo

Současné tvary a materiály skla jsou výsledkem dlouholeté práce a zkušeností sklářských mistrů, požadavků gastronomie a zákazníků. Vždyť první zmínky o skle pochází z Egypta, již z doby 3300 let př. n. l. Snad bychom si mohli připomenout historii středověkého benátského skla, známého především svými krásnými tvary a dokonalým provedením. Kdo by neznal benátská zrcadla a lustry, jimiž se pyšní nejeden hrad či zámek u nás. Od benátský mistrů se pak učili i Čeští mistři. Počátky českého skla sice můžeme počítat již od 11. století, ale sklářskou velmocí se Čechy stávají až v 17. století za vlády Rudolfa II. Není na světě země, která by se mohla pyšnit tak dlouho nepřerušenou tradicí ve sklářství, jako je u nás.

Asi jen těžko dnes budeme hledat někoho, kdo začal hledat pro různá vína vhodný tvar sklenice. Pravdou však zůstává, že tento požadavek vedl k vývoji různorodých tvarů sklenic, jež se přizpůsobují dané odrůdě a v nichž pak může dokonale vyniknout charakter vína.

Dřívější sklo mělo především praktické využití a proto tak muselo i vypadat. Podívejme se na různá žebrování či hráškové sklenice. Ty pak jen stěží vypadly z mastné ruky při velkolepém hodokvasu. Jen v čistém, průzračném, nebarveném skle bez ozdob, ornamentů a světelných lomů však mohou vyniknout nejkrásnější tóny barev vín bílých, růžových a červených, jakož i jemné perlení nepatrných kuliček vzduchu vín šumivých. Na tom se bezesporu shodnou všichni odborníci. Tu nejkrásnější jiskru vína zjistíme tak, že sklenici naplněnou vínem přidržíme proti plamenu zapálené svíce a pak můžeme pozorovat nejjasnější třpyt prosluněných vinic odrážející se ve víně.