Vady vína

Existuje mnoho nedostatků a nemocí vína způsobených špatnou technologií výroby, o kterých již bylo mnohé napsáno. Uvádíme vám nejběžnější vady, se kterými se jako konzumenti můžete setkat.

Těkavé, zoctovatělé víno - Nápoj bude mít zřetelnou vůni a charakter octa či acetonového ředidla a na patře bude působit velmi štiplavě. Tato vada je způsobena přítomností kyseliny octové a její sloučeniny etylacetátu - vzniká vinou octových bakterií, které mohou být obsaženy jak ve vzduchu tak i ve víně.

Přesířené víno - Charakteristikou je ostrý, štiplavý atak na váš nos. Zápach vám připomene právě zapálenou zápalku. Oxid siřičitý se ve vinařství používá od nepanšti především pro své antioxidační a konzervační účinky. Bez něho by víno bylo unavené, mdlé a bez dlouhé životnosti. Při nadbytečném zasíření bude negativně dominovat ve vlastnostech vína. Pro astmatiky alergiky je takové víno nebezpečné – může vyvolat alergickou reakci – proto se po celém světě pečlivě kontroluje.

Korkové víno - Neznamená, že v něm plave korek, ale že je v něm přítomna sloučenina 2, 4, 6 trichloroanisol (TCA), která má za následek ,,zatuchlou pachuť,,. Velmi korkové víno není nebezpečné ale je zcela znehodnocené. Taková vada vzniklý z korku, který je např. napaden plísní. Stejně víno znehodnotí také nečisté dubové sudy.

Zoxidované víno - U mladých bílých vín se lehce pozná tmavším či růžovo-oranžovým nádechem, červená vína budou zbarvená dohněda. Víno bude mít vysoký obsah těkavých kyselin lehce rozpoznatelných ve vůni (víno je cítit po octu nebo acetonu) a na patře bude mdlé a nepříjemné, jinými slovy přestárlé až mrtvé. Oxidace vína je způsobena reakcí kyslíku s různými komponenty. Nepatrný kontakt se vzduchem bývá často žádoucí, ale musí se hlídat. U některých druhů vín (Madeira, Vin Santo, slámové víno) je oxidační proces záměrný. Avšak v nekontrolovaném případě vzniká oxidáza s nežádoucími efekty. To se stává zpravidla během vinifikace, ať již v tanku, v sudu nebo až po lahvování (při špatně doléhající zátce).

Víno se sirkou - Víno se zápachem po sirovodíku se vyznačuje pachem a pachutí po zkažených vejcích. Často též sirovodík reaguje s jinými látkami ve víně, které pak vytvářejí merkaptany. Tyto substance jsou rozpoznatelné lehce nepříjemným zápachem po spálené gumě, hnijící zelenině, kapustovém vývaru či mokré psí srsti. Sirovodík vzniká během kvasného procesu činností kvasinek. Vada je léčitelná před lahvováním, pokud vinař včas víno ošetří.

Víno s myšinou - Nepříjemná pachuť, která zůstává dlouho na jazyku se většinou vyskytuje jen u sudových vín následkem bakteriální kontaminace.

Hořknutí vína - Je způsobeno bakteriemi, které napadají kyselinu vinnou a přitom způsobují hořknutí a ztrátu barvy - zvrhnutí vína.

Křísovatění vína - Křís je nemoc způsobená kvasinkovými mikroorganismy, které rozkládají alkohol na ocet a vytvářejí na povrchu mázdrovitý povlak.

Zákaly vína - Bílkovinný či kvasničný zákal se projevuje opalizujícím vzhledem, závojem či usazeninou v podobě prášku na dně láhve. Zákaly způsobené kontaminací železem nebo mědí se vyznačují kovovou nebo inkoustovou pachutí.

Krystalický zákal vína - Vzniká vysrážením vinného kamene na dně láhve a je zcela neškodný. Jedná se o vinan sodný a vinan draselný. Perlení vína- Perlení v jinak tichém víně většinou nevěstí nic dobrého, hlavně u červených vín. Znamená to, že se víno znovu rozkvasilo nebo že je nestabilní. V poslední době, převážně při použití procesu řízeného kvašení, se u bílých často setkáváme s jevem, kdy přítomnost nepatrných bublinek oxidu uhličitého je naopak ve víně žádoucí a zachovává víno čerstvé a svěží. Pokud vám bude tato svěžest vadit, stačí otevřít láhev půl hodiny před konzumací a bublinky uniknou.

Další vady vína - Kromě výše uvedených nejčastější vad se u vína můžeme setkat například se sudovinou (zápachem po špatně ošetřovaném sudu nebo při špatném skladování vína ve sklepě), pelargoniovou vůní (při konzervaci kyselinou sorbovou), pachem a pachutí papíru (při používání nevymytých filtračních desek), vůní po zrajícím sýru (reakce bílkovin v láhvích z bezbarvého skla), zápachem plastů (při skladování vína v nádobách bez potravinářského atestu), s mléčným kvašením (sladkokyselá chuť vzniká činností některých mléčných bakterií) a s dalšími méně častými vadami.